Blokování nelegálních sázkových webů: čísla a mechanika

Zbraň, kterou stát neustále brousí

Když jsem před pár lety poprvé narazil na zablokovanou sázkovou stránku, překvapilo mě, jak to v Česku vypadá jinak než v některých západních zemích. Žádné dramatické „tato stránka byla zablokována policií“, jen krátký odkaz na MF ČR a vysvětlení, proč stránka není přístupná. Systém blokování nelegálních webů je tichý, ale v posledních letech nabírá tempo. Za rok 2024 Ministerstvo financí zablokovalo 462 webů za necelých 11 měsíců — o 31,5 % víc než celý rok 2023.

Tenhle článek je o tom, jak blokace funguje, jak rychle roste a proč se nezastaví, ani když se dotýká reklamních rozcestníků. Širší kontext boje s černým trhem popisuji v článku o nelegálních sázkových kancelářích.

Jak blokace funguje po technické stránce

Česká blokace nelegálních hazardních webů stojí na § 82 a následujících zákona č. 186/2016 Sb. o hazardních hrách. Postup je v principu jednoduchý: Ministerstvo financí identifikuje nelegální provozovatele (z vlastní monitorovací činnosti, na základě podnětů veřejnosti, IPRH nebo jiných subjektů), zahájí řízení, provozovatele vyzve k odstranění protiprávního stavu, a pokud odezva nepřijde, zařadí doménu na seznam zakázaných a tu pošle poskytovatelům připojení k internetu v ČR.

Techniky blokace jsou vícenásobné. DNS blokace znamená, že na národních DNS serverech se doména přestane překládat na IP adresu — uživatel napíše „nelegalni-sazky.com“ do prohlížeče a místo stránky se mu zobrazí chybová hláška nebo přesměrování na stránku Ministerstva financí s informací o blokaci. Tato technika je rychlá a levná, ale dá se obejít použitím zahraničních DNS (Google DNS 8.8.8.8, Cloudflare 1.1.1.1). IP blokace je robustnější, ale zároveň obtížnější (může nechtěně zablokovat i jiné stránky na stejném serveru). HTTPS filtrování a deep packet inspection jsou dražší a méně časté.

Skutečnost, že DNS blokace se dá obejít, zdánlivě zpochybňuje jejich užitečnost. V realitě ale plní svoji funkci. Statisticky většina hráčů neumí nebo nechce měnit DNS servery a zablokovaný web pro ně přestane existovat. Pro ty, kteří technicky blokaci obejdou, blokace funguje jako varovný signál — kdo musí aktivně obcházet státní blokaci, ví, že je v rizikovém prostředí.

Čísla za rok 2024 a kontext

Ministerstvo financí ČR zablokovalo za 10,5 měsíce roku 2024 celkem 462 internetových stránek s nelegální nabídkou. Za srovnatelné období v roce 2023 to bylo 351 stránek. Meziroční nárůst o 31,5 % je výrazný a odráží dvě paralelní dynamiky.

První — rostoucí objem nelegální nabídky. Černá kniha nelegálního hazardu 2025 od IPRH identifikuje 1 113 nelegálních značek cílících na české hráče. Proti této base 462 zablokovaných stránek tvoří zhruba 40 % — tedy necelá polovina známých nelegálních značek je v procesu blokace nebo zablokovaná. Druhá část zatím běží mimo rádar státu.

Druhá — rostoucí tempo státní administrativy. MF ČR v posledních dvou letech zvýšilo kapacity odboru hazardních her a naučilo se pracovat s hromadnými podněty od IPRH, od samotných operátorů (kteří jsou častými iniciátory podnětů vůči imitátorům své značky) a od občanů.

Celkově od roku 2017, kdy nové zákony začaly platit, odhalila Celní správa ČR přes 1 400 nelegálních kamenných heren — dvakrát více než legálních provozoven, které v zemi aktuálně fungují. Kamenná dimenze je samostatná — blokace online a odhalování offline jsou dva paralelní procesy, každý se svou rychlostí a dynamikou.

Reklamní rozcestníky: důležité rozšíření blokací

Jedním z nejdůležitějších průlomů v metodologii blokace bylo rozšíření její platnosti na reklamní rozcestníky — weby, které samy nehostují hazardní hry, ale propagují nelegální operátory. Tyto rozcestníky tvoří klíčový distribuční kanál pro nelegální trh, protože přivádějí na nelegální weby organickou i placenou návštěvnost z vyhledávačů.

Jan Řehola z IPRH tuhle logiku vysvětlil v rozhovoru pro slovenskou televizi STVR: „Jedním z těch nejdůležitějších opatření je například to, že se neblokují pouze nelegální stránky, ale také reklamní weby a rozcestníky, na kterých jsou tyto stránky inzerované.“ Tahle věta popisuje podstatnou systémovou změnu. Dřív stačilo nelegálnímu operátorovi mít jednu hlavní stránku a deset rozcestníků, které ji propagovaly — blokace hlavní stránky operátora citelně nezabolela, protože se zřídila nová a rozcestníky ji znovu propagovaly. Blokace rozcestníků tenhle systém rozbíjí, protože ztěžuje distribuci i nově založených klonů.

Rozcestníky bývaly šedou zónou právního výkladu. Argumentovalo se, že samy nehostují hazardní nabídku, takže blokace je nadměrná. Postupný výklad zákona a praxe MF ČR tenhle argument zavrhly — pokud stránka prokazatelně propaguje nelegálního operátora a poskytuje tak formu spolupráce, spadá pod § zákazu propagace nelegálního hazardu a podléhá blokaci.

Omezení metody a její limity

Blokace má objektivní limity, které je užitečné vidět bez iluzí. Za prvé — rychlost nových vstupů na trh. Zablokovaný web se dá znovu zprovoznit pod novou doménou za několik hodin. Doménové registrace jsou levné a automatizované, takže obnovování je rychlejší než schvalování nové blokace. Blokace tedy vyhrává každou jednotlivou bitvu, ale nemůže vyhrát válku bez doplňkových opatření.

Za druhé — technická obcházení. DNS servery se dají změnit, VPN jsou běžně dostupné, Tor existuje. Pro technicky zdatnějšího uživatele je blokace překážkou, nikoli bariérou. Odhad IPRH: zhruba 15 až 25 % českých hráčů nelegálních webů ví, jak blokaci obejít, a tuto znalost aktivně používá.

Za třetí — platby. I kdyby se podařilo zablokovat 100 % nelegálních webů, hráč, který má odkaz přímo na platební bránu, může peníze poslat. Systémová opatření proti nelegálnímu hazardu proto musí zahrnovat i spolupráci s bankami a platebními poskytovateli na blokaci transakcí směřujících k nelegálním operátorům. IPRH tohle navrhuje dlouhodobě, ale politická dynamika pohybuje těžce.

Za čtvrté — jurisdikční omezení. Nelegální operátoři sídlí typicky v offshore destinacích (Curaçao, Gibraltar, Panama) a česká justiční moc na ně přímo nedosáhne. Mezinárodní spolupráce v oblasti hazardu je slabší než například v oblasti praní peněz nebo terorismu, protože hazard není univerzálně kriminalizován. Co je legální v Česku, je nelegální v Austrálii, a naopak.

Dopady blokací na reálný trh

Přes všechny limity mají blokace měřitelný efekt. Aleš Rod z CETA na tiskové konferenci IPRH v listopadu 2025 vyjádřil, že nelegální hazard je „nejen sociální, ale zásadní ekonomický problém“ — a právě blokace je jedno z nejpřímějších opatření, které ekonomickou sílu nelegálního trhu oslabují. Odhadovaný objem nelegálního hazardu v ČR činí 14,5 miliardy Kč GGR. Stát ročně přichází kvůli nelegálnímu hazardu o více než 330 milionů Kč měsíčně na daních. Kdyby blokace zmenšila nelegální trh o 10 %, stát by potenciálně získal 200 milionů Kč ročně navíc.

Dalším měřitelným dopadem je ochrana hráče. Sociologický výzkum pro IPRH ukazuje, že pouze 23,6 % hráčů zapsaných v Rejstříku vyloučených osob se nikdy nepokusilo hrát u nelegálních provozovatelů. Tedy dvě třetiny hráčů v RVO hrají u nelegálních provozovatelů občas nebo pravidelně. Každá zablokovaná stránka technicky sníží pravděpodobnost, že se tento podíl znovu vytvoří u nových generací hráčů zapsaných do RVO.

Co z čísel za rok 2024 plyne pro rok 2026

Systém blokace se za poslední dva roky zrychlil, ale nedohání tempo vzniku nových nelegálních značek. IPRH v Černé knize 2025 navrhuje posílení nástrojů — rychlejší procesy blokace, systematickou spolupráci s platformami placené reklamy, jasnější odpovědnost poskytovatelů plateb. Některá z těchto opatření pravděpodobně přijdou v podobě novely zákona nebo prováděcích předpisů v následujících letech. Pro hráče je ale zpráva jednoduchá i dnes: když narazíte na zablokovanou stránku, nehledejte způsob, jak blokaci obejít. Je to signál, ne překážka.