Inkaso daně z hazardu ČR: 22,8 mld. Kč a rozdělení do obcí

Číslo 22,8 miliardy, které málokdo zná a přitom je zásadní

Sázkaři, se kterými se bavím, obvykle nemají představu o tom, kolik stát na hazardu ročně vybere. Tipy se pohybují od „no, pár miliard“ po „určitě víc než tři“. Realita je dramatičtější. Celkové inkaso daně z hazardních her v ČR za rok 2025 dosáhlo 22,8 miliardy Kč, meziroční nárůst o 1,4 miliardy Kč. Tohle je suma, která z hazardního odvětví končí přímo ve státní a obecních pokladnách, a rostoucí tempo ukazuje, že trh systematicky nabírá na objemu i při zpřísňování regulace.

Tenhle článek je o tom, kam ty peníze tečou, jak se rozdělují mezi stát a obce a proč se online segment ve výběru daní prosazuje rychleji než kamenné provozovny. Širší regulační kontext licencí a paragrafů popisuji v článku o licencích MF ČR pro sázkové kanceláře.

Rekordní inkaso 2025 a kontext posledních let

Celkové inkaso daně z hazardních her v Česku za rok 2025 dosáhlo 22,8 miliardy Kč. Za rok 2024 bylo inkaso 21,4 miliardy Kč — tehdy vůbec poprvé překonalo hranici 20 miliard. Meziroční nárůst o 1,4 miliardy Kč mezi roky 2024 a 2025 je výrazný a ukazuje, že český hazardní trh roste navzdory zpřísňování podmínek.

Za první čtvrtletí 2025 stát vybral na odvodech z hazardních her 5,3 miliardy Kč, meziročně +7 %. Kvartální data potvrzují, že růst není nárazový, ale strukturní. Celkové GGR hazardního trhu v ČR za rok 2024 dosáhlo 65,7 miliardy Kč a online hazard za 1Q 2025 posílil o 14,7 %, zatímco land-based segment si pohoršil o 2,7 %. Tenhle strukturní posun z offline do online je klíčový pro pochopení, odkud růst inkasa pochází.

Zajímavá souvislost: čistá prohra českých hráčů v hazardu za rok 2025 činila 68 miliard Kč. Z téhle částky stát vybral na daních necelých 34 % — což odpovídá daňové sazbě plus AML a administrativním nákladům operátorů. Peníze, které zůstávají hráčům jako výhry, a peníze, které odcházejí operátorům jako marže, jsou zbytek této rovnice.

Jak se daň z hazardu dělí mezi kategorie

Daň z hazardních her v ČR má dvě sazby podle typu hry. Od 1. 1. 2024 platí sazba 30 % pro kurzové sázky, totalizátorové hry, bingo, živou hru a turnaje malého rozsahu. Sazba 35 % platí pro technické hry (automaty) a loterie. Předtím byly sazby 23 % pro kurzové sázky a 35 % pro technické hry.

Zdvihnutí sazby u kurzových sázek o 7 procentních bodů mělo dvojí účel. Primárně zvýšit státní příjem — tohle se povedlo, i když ne tak dramaticky, jak by matematický výpočet naznačoval. Operátoři na vyšší sazbu reagovali přepočtem kurzových hladin a úpravou bonusových kampaní, což tlumí efekt nové sazby na GGR. Druhotně zarovnat sazbu blíž k technickým hrám jako signál, že stát vnímá všechny typy hazardu jako stejně závažné z pohledu negativních externalit.

Pro ilustraci: internetové hry tvoří 59,5 % trhu, kamenné provozovny 40,5 %. Online kurzové sázky v roce 2023 utržily 12,0 miliardy Kč GGR, což tvořilo 20 % celkového hazardního trhu. Aplikací 30% sazby na tuhle GGR vychází hrubý daňový příspěvek kurzového sázení online v roce 2023 přibližně 3,6 miliardy Kč. Pro rok 2024 a 2025 toto číslo dál roste v souladu s dynamikou online segmentu.

Kam peníze ze státního výběru tečou

Daň z hazardních her je strukturně rozdělena mezi stát a obce. Státní rozpočet dostává většinovou část — přibližně 65 % u kurzových sázek, 35 % u technických her. Obce získávají menšinový podíl, který se pohybuje kolem 35 % u kurzových sázek a 65 % u technických her. Tenhle poměr je historickým kompromisem z doby přijetí zákona o dani z hazardních her v roce 2016 a reflektuje princip, že obce nesou sociální náklady hazardu (kamenné herny, automaty) větší měrou než stát.

Pro průměrnou obec to znamená příjem v řádu desetitisíců až milionů Kč ročně podle počtu provozoven. Pro velká města s mnoha hernami jsou to desítky milionů Kč, které tečou do obecního rozpočtu a typicky se používají na sociální programy, prevenci, sport a kulturu. U online hazardu je distribuční klíč jiný — online operátoři nemají fyzickou provozovnu, takže dělení na obce probíhá podle sídla operátora nebo podle zákonem určeného algoritmu.

Tohle rozdělení je dlouhodobou politickou debatou. Někteří starostové argumentují, že obce nesou náklady prevence a sociálních služeb, zatímco stát získává větší část daně. Institut pro regulaci hazardních her k tomu uvádí data o sociálních nákladech hazardního hraní, která podle Zprávy o hazardním hraní v ČR 2024 dosahují 14-16 miliard Kč ročně. Daňové inkaso tedy sociální náklady přesahuje, ale distribuce mezi stát a obce nereflektuje přesně, kdo za ně platí.

Vývoj v čase: od zákona 2016 k současnosti

Zákon č. 187/2016 Sb. o dani z hazardních her začal platit od ledna 2017 a zavedl jednotnou strukturu zdanění pro všechny druhy her. Před rokem 2017 byl systém roztříštěný a daňové inkaso rostlo nepravidelně. Po zavedení nové struktury se inkaso stabilizovalo a začalo růst konzistentně. Roky 2017-2019 přinesly postupný růst na cca 12 miliard Kč ročně. Rok 2020 byl zasažen pandemií a lockdowny zavřely kamenné provozovny, takže inkaso kleslo. 2021 a 2022 přinesly návrat k růstu a 2023 dosáhlo inkaso historický tehdejší rekord. 2024 překročilo 20 miliard Kč, 2025 už 22,8 miliardy.

Strukturu tohoto růstu formuje několik faktorů. Posun online segmentu — online roste rychleji než kamenné provozovny, a online má jinou daňovou dynamiku. Inflace — i při stejném objemu sázek v konstantních cenách nominální inkaso roste s cenovou hladinou. Novelou 2024 zvýšená sazba z 23 na 30 % pro kurzové sázky přidala jednorázový skokový efekt. A obecný růst disponibilního příjmu, který se promítá do vyšších průměrných sázek.

Podíl online a kamenného segmentu

Internetové hry tvoří 59,5 % trhu, kamenné provozovny 40,5 %. Ještě před několika lety byl poměr opačný — kamenné provozovny dominovaly s více než 60% podílem a online byl menšinový segment. Obrat tohoto poměru je jedním z největších strukturních posunů českého hazardního trhu a má důsledky pro každou stranu.

Pro stát online segment znamená efektivnější výběr daně (operátor je jedna entita s jasným účetnictvím, namísto tisíců jednotlivých provozoven). Pro hráče znamená širší nabídku a nižší cenu za sázku (online je většinou levnější než kamenná sázkovka). Pro obce znamená menší daňový příjem, protože online dělení je obvykle méně výhodné než kamenné. A pro sociální systém to znamená novou výzvu — online hraní se přesouvá do soukromí domácnosti a je hůř viditelné než návštěva herny.

Jan Řehola z IPRH k tomu dodává kontext: počet heren a kasin v ČR klesl za poslední dekádu o 95 %, počet legálních výherních automatů se snížil na zhruba 20 tisíc. Tohle je obrovský posun, který se v daňových číslech teprve projevuje — část bývalé kamenné hry se přesunula do online, část zanikla úplně, část se přelila do nelegálního sektoru.

Inkaso a nelegální konkurence

Stát ročně přichází kvůli nelegálnímu hazardu o více než 330 milionů Kč měsíčně na daních — to je přes 2 miliardy Kč ročně. Odhadovaný objem nelegálního hazardu v ČR činí 14,5 miliardy Kč GGR, tedy zhruba 30 % legálního trhu. Kdyby tento objem proběhl regulovanou cestou, inkaso by bylo o několik miliard ročně vyšší.

Aleš Rod z CETA to shrnul na tiskové konferenci IPRH: „Nelegální hazard není jen sociální, ale zásadní ekonomický problém. Ztrácí na něm hráči, stát i regulovaný trh, který dodržuje pravidla.“ Tohle ekonomické hledisko je často přehlíženo v debatě o boji proti nelegálnímu hazardu, ale fiskálně je významné. Růst inkasa by byl výrazně vyšší, kdyby se 30 % černého trhu podařilo převést do legálního.

Co z čísel za rokem 2025 plyne

Rekordní inkaso 22,8 miliardy Kč ukazuje, že český hazardní trh je ekonomicky silný a regulovaný segment roste navzdory přísnějším podmínkám. Přesun z kamenných provozoven do online pokračuje a dává státu efektivnější výběrový kanál. Regulatorní tlak na nelegální trh a jeho postupné omezování má kapacitu přinést další miliardové růsty inkasa, aniž by musel růst legální objem sázek. Pro hráče je z toho důležité jedno poznání: když sázíte u licencovaného českého operátora, vaše peníze přispívají k regulované ekonomice; když sázíte u nelegálního operátora, přispíváte k odlivu peněz mimo Česko a ke ztrátě veřejných zdrojů.